Zákopová válka o Vřídlo

Společně s druhou přímou volbou prezidenta se naše město chystá na opravdovou premiéru – první místní referendum v novodobé historii města. Docela překvapivě se týká zdánlivě nezajímavého architektonického tématu. Nicméně v případě Varů se jedná o lokalitu nejcennější – oblast Vřídla a jeho nejbližšího okolí. Neuralgický boj lázeňského města se tak stal hlavním bodem politického boje. Argumentace obou stran barikády ale leckdy připomíná přestřelku mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong Unem.

Od roku 2015 se začíná psát jedno z nejtemnějších období nejdůležitějšího pramenu našeho města. Statika Vřídelní kolonády se ukázala být v tak dezolátním stavu, že prostor kolem výtrysku tohoto horkého pramene musel být uzavřen a samotné Vřídlo bylo relativně rychle (a ne úplně špatně) vyvedeno před samotnou kolonádu. Z uzavřené atrakce města se pak ještě rychleji stalo politikum. A zde se ukazuje jeden z tradičních a obrovských nešvarů vedení města – chabá (až nulová) snaha o informovanost.

Ihned po zavření výtrysku Vřídla tak byl pověstný míč na straně politiků. Situace si žádala rychlé řešení, které kupodivu přišlo – nejen vcelku povedený venkovní výtrysk Vřídla, ale také požadavek zastupitelstva na mezinárodní architektonickou soutěž k nové Vřídelní kolonádě. To bylo v březnu 2016. A tady se nám začne lámat notně ztvrdlý a plesnivý chleba – město nedokáže (nebo spíše nechce) veřejně jasně vysvětlovat a prezentovat svoje kroky.

Do vypsání soutěže se ihned městu nechtělo. Docela logicky nejdřív následovala analýza situace. Problémem ovšem bylo, že do čela týmu, který měl tuto analýzu napsat, byl dosazen politický neodborník (a mnohonásobný politický trafikant). Na základě této práce rozhodlo vedení města v prosinci 2016, že soutěže netřeba a bude stačit rekonstrukce stávajícího stavu. Obsáhlejší (a odbornější) práce město dostalo až v listopadu 2017. Tedy ve chvíli, kdy bylo o pořádání referenda víceméně jasno. Na veřejnost ji slavnostně vytahuje 10.1., tedy dva dny před otevřením volebních místností.

Na zrušení soutěže a obecnou informaci, že město bude kolonádu rekonstruovat, se zvedla vlna občanského aktivismu. Nejdřív v podobě petice, následně se přetavilo do požadavku na místní referendum. A proti všemu očekávání se jim podařilo sehnat potřebný počet podpisů. A před tím klobouk dolů. Pokud jste někdy zkoušeli sbírat na cokoliv podpisy tak víte, jak obtížné a často nevděčné to je. Petentům se podařilo sebrat skoro 4.000 ověřených podpisů občanů města Karlovy Vary (podmínkou pro konání referenda je 10 % ověřených podpisů z celkového počtu voličů).

Ať se nám to líbí nebo ne, a i když se s menším nátlakem autorů petice někdy nedalo souhlasit, je potřeba to respektovat. Snaha vedení města zablokovat referendum v této fázi bylo doslova tragické. Potopením v zastupitelstvu a následná drtivá porážka u soudu je smutným mementem neschopnosti současného vedení komunikovat s občany.

Celou situaci šlo totiž obrátit ve svůj prospěch a navrhnout si otázky podle svého, dát jich třeba několik. V podstatě použít jako sofistikovanější anketu. V okamžiku ověření daných podpisů bylo totiž jasné, že referendum je nevyhnutelné (drtivá většina snah o omezení totiž neprošla přes soudy). Místo dialogu tak začala zákopová válka, která velmi rychle přešla v radikalizaci obou skupin. Primátorovo hnutí KOA, které nikdy o ničem neinformovalo, to dokonce donutilo sepsat několik článků na svůj web. A to se od minulých voleb v roce 2014 nestalo (inu, blíží se další).

Zásadním nedostatkem je, že město nikdy neinformovalo ohledně plánů předpokládané rekonstrukce kolonády. A tak zatímco je primátor schopen házet hausnumera o tom, kolik bude stát replika (dle něj něco přes miliardu), není schopen veřejnosti říci:

  • kolik bude stát rekonstrukce
  • co všechno se bude rekonstruovat
  • o kolik prodlouží rekonstrukce životnost současné kolonády

To jsou základní otázky, na které nemá veřejnost odpověď. V dostupných materiálech se hovoří o životnosti 15-„několik desítek let“ a o ceně 80-250 milionů korun. Podle posudků (i mých rozhovorů s odborníky) je nejproblematičtějším místem celé okolí výtrysku Vřídla – tedy od podlahy až po kopuli. Posudek odborníků doslova hovoří:

„Podlahy bude nutno vybourat a řešit zcela nově vč. podepření průvlaků a odvodnění. Nevyhovující je rovněž stav stropu nad halou výtrysku – včetně uchycení nosné konstrukce prosklené otevřené konstrukce kupole. Korozí jsou napadeny i paty sloupů v těchto místech.“

To nezní jako kosmetická rekonstrukce, ale v podstatě zbourání a vybudování repliky současné kolonády. A to mi osobně moc praktické nepřipadá. Je ekonomický i logický nesmysl zbourat třetinu kolonády, znovu postavit to samé a pak za 15-20 let zbourat a postavit novou stavbu. Ale občan nemá nic, o co se může opřít. A trochu se bojím, že magistrát na tom není o moc líp. Má jen svůj svatý boj.

Na jednu malou obranu města – je jasné, že se nemůže nic začít bez přemístění vřídelní technologie, která tvoří celé podzemí Vřídla. Pramen není samotný gejzír, ale minimálně stejně důležitou roli má i technologický proces jímání a rozvádění vody do hotelů. Ať už to u uren dopadne jakkoliv, je nutné celý tento provoz citlivě a velmi pečlivě z podzemních prostor přemístit do provizoria – a právě domluva s majiteli pozemku po zbořeném domu U Bílého lva, kde toto provizorium bude, byla velmi složitá a dlouhá. Nicméně pokud už stejně musíme vybudovat provizorium a zbourat kvůli rekonstrukci stropů valnou část kolonády, můžeme to vzít celé z gruntu.

Vřídelní kolonáda vždy tvořila lázeňský střed města. Nejteplejší pramen široko daleko dovedl vzbuzovat úctu a obdivné pohledy. K tomu vždy sloužil prostor, který měl ambice tvořit výstavní síň své doby. Pokud doba řešila výstavbu nové budovy, vždy se uchýlilo k soutěži a ke snaze o co nejaktuálnější architekturu. Tak tomu bylo nejen v 60. letech, ale například i za druhé světové války. Z tohoto důvodu jsem osobně vždy preferoval jít i v současném případě cestou nové architektonické soutěže.

Současné referendum není příčina, ale následek výše popsaných kroků. Kroky kolem Vřídelní kolonády až příliš připomínají situaci kolem Integrovaného dopravního terminálu, kde se opět buldozer s názvem „5.patro“ činil. A i z tohoto důvodu, i když nejsem zastáncem litinové repliky, k volební urně vyrazím a tím symbolicky podpořím jejich snahu. Hlas PRO ale ode mne očekávat nemůžou.

 

Titulní fotografie s názvem “維吉特爾尼間歇泉” od autora “JESIEIKU” je publikována na serveru Flickr a licencovaná CC BY 2.0

Zákopová válka o Vřídlo
5 (100%) 2 votes